Advokátní úschova peněz – Během prodeje nemovitosti dochází k časové prodlevě mezi uzavřením kupní smlouvy a vkladem vlastnického práva v katastru nemovitostí, díky kterému je celý proces dokončen. V tomto mezidobí musí mít prodávající jistotu, že obdrží své finance a naopak kupující musí mít záruku, že za své finance získá nemovitost a nepřijde o své peníze. K tomuto účelu lze využít služby třetí strany, mezi které patří advokátní úschova peněz. Mezi výhody tohoto typu úschovy patří rychlost, vysoká míra důvěryhodnosti a nízká cena této služby. Pokud převod nemovitosti v katastru neproběhne úspěšně, kupní cena bude kupujícímu plně navrácena.
Anuita – Anuita představuje stálou splátku úvěru, která je placená v pravidelných časových intervalech (nejčastěji měsíčně) po stanovenou dobu. Anuitní splátka úvěru v sobě zahrnuje jak úmor (neboli splátku jistiny), tak úrok. Její výše se po celou dobu splácení nemění, avšak mění se poměr úmoru a úroku v průběhu celého splácení. Nejprve splátku tvoří především úrok, pak se jeho výše ve splátce postupně snižuje. U hypotéky je anuita smluvně určena po dobu fixace úrokové sazby.
Bankovní úschova peněz – Během prodeje nemovitosti dochází k časové prodlevě mezi uzavřením kupní smlouvy a vkladem vlastnického práva v katastru nemovitostí, díky kterému je celý proces dokončen. V tomto mezidobí musí mít prodávající jistotu, že obdrží své finance a naopak kupující musí mít záruku, že za své finance získá nemovitost a nepřijde o své peníze. K tomuto účelu lze využít služby třetí strany, mezi které patří úschova peněz u banky (vázané účty). Výhodou tohoto typu úschovy je pojištění vkladů, které je dáno zákonem (do určité výše), avšak naopak nevýhodu bankovní úschovy představuje její neflexibilita a poměrně vysoká cena služby.
Blokovací depozitum – Blokovací depozitum známe spíše pod pojmem rezervační záloha nebo také rezervační poplatek. Jedná se o finanční částku, kterou zájemce o nemovitost složí jako závaznou zálohu a díky které má po určitou dobu nemovitost zarezervovanou. Vše je dále podloženo rezervační smlouvou.
BPEJ – Zkratka BPEJ znamená bonitovaná půdně ekologická jednotka. Tento údaj se značí pětimístným kódem a vyjadřuje kvalitu půdy a tím i její prodejní cenu. Také určuje možnosti využívání pozemku k zemědělským činnostem.
Bytová jednotka – Dle Zákona o vlastnictví bytů je bytová jednotka definována jako místnost nebo soubor místností vhodně propojených a oddělených od zbytku domu, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Z právního hlediska vzniká bytová jednotka sepsáním dokumentu Prohlášení vlastníka. Dále musí být vymezen spoluvlastnický podíl na společných částech domu a funkčních celcích, popřípadě pozemku pod nemovitostí.
Bytové družstvo – Bytové družstvo je definováno jako právnická osoba a patří mezi jeden z typů družstva. Zajišťuje bydlení svých členů, které nazýváme družstevníci. Jednotliví družstevníci pak vlastní podíl, na základě kterého jim je pronajímán družstevní byt. Samotný byt však stále patří do majetku bytového družstva.
Celková plocha – Celkovou plochou nemovitosti se míní součet podlahových ploch všech obytných místností včetně příslušenství bytu, předsíně, kuchyňského koutu apod. Podlahovou plochu měříme uvnitř obvodových stěn. V celkové ploše nejsou zahrnuty speciální prvky jako je sklep, lodžie (ani zasklená), balkon a tak dále.
Daň z nabytí nemovitosti – Daň z nabytí nemovitosti (dříve také Daň z převodu nemovitosti) byla odváděna při změně vlastníka nemovitosti. Neplatila se pouze v případě novostaveb nebo při převodu na nového vlastníka pomocí darovací smlouvy. Její výše činila 4 % z ceny nemovitosti a platil ji kupující. Nyní je však zrušena, a to od 25. 9. 2020 zákonem č. 386/2020 Sb.
Daň z nemovitosti – Daň z nemovitých věcí patří do oblasti majetkových daní a vlastník nemovitosti ji je povinen odvést každoročně. Její výše není pevně stanovena, určena je místním koeficientem.
Darovací smlouva – Darovací smlouvu můžete využít nejen v oblasti nemovitého majetku, ale prakticky jakéhokoliv majetku. V oblasti realit se nejčastěji využívá mezi příbuznými nebo blízkými přáteli. Pomocí darovací smlouvy lze převést nemovitost bez větších problémů – stačí pouze smlouva o darování, ověřené podpisy a vklad na katastr nemovitostí. Darovacích smluv se netýkala Daň z nabytí nemovitostí, která je však nyní již zrušena.
Dědictví – Do dědictví spadá majetek v pozůstalosti, který přechází na dědice pozůstalého. Dědictví se týká pouze fyzických osob a majetek se stává předmětem dědického řízení v okamžiku smrti pozůstalého. Dříve existovala dědická daň, která však byla roku 2014 zrušena.
Dohoda o rezervaci nemovitosti – V praxi se spíše setkáváme s názvem Rezervační smlouva. Slouží k ochraně všech zúčastněných stran a jejich financí. Při sepsání rezervační smlouvy bývá složena rezervační záloha kupující stranou, která se tímto zavazuje nemovitost zakoupit. Prodávající strana a realitní kancelář se zase zavazuje k tomu, že danou nemovitost nebude dále nabízet dalším zájemcům po jasně stanovenou dobu.
DPH – Zkratka DPH představuje Daň z přidané hodnoty. Někdy se také označuje jako univerzální nebo všestranná daň, jelikož ji platíme všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Její výše se liší v závislosti na druhu zboží apod. DPH je ve většině případů zahrnuto již v ceně nemovitosti.
U stavebního pozemku činí 21 %, u ostatních pozemků pak DPH neplatíte. Dále byla také zrušena Daň z nabytí nemovitosti. Při koupi bytu v novostavbě činí DPH 15 %, pokud je byt větší než 120 m2, DPH opět činí 21 %.
Exkluzivní smlouva – Exkluzivní nebo také výhradní smlouva, kterou podepisujete s realitním makléřem, znamená, že realitní kancelář plně zastupuje majitele nemovitosti v prodeji a nikdo jiný nemůže nemovitost prodat.
Fond oprav – Pro fond oprav se často využívá zkratka FO a je určen především pro úhradu nákladů rekonstrukcí, údržby a správy domu, popřípadě pozemku. Vlastníci bytových jednotek přispívají pravidelně svým příspěvkem dle výše podílu na společných prostorách domu.
Home Staging – Home staging (čtěte: houm stejdžing) slouží jako prodejní nástroj nemovitosti. Jedná se o přípravu nemovitosti pro prezentaci zájemcům a jejím cílem je zatraktivnit nemovitost pro její prodej nebo i pronájem. Nejedná se o interiérový design, jelikož ten je zaměřen na vlastní domov, zatímco home staging se používá výhradně pro nabídku nemovitosti na realitním trhu.
Ideální polovina nemovitosti – Vlastnictví ideální poloviny nemovitosti řadíme mezi podílové spoluvlastnictví, v tomto případě dvou vlastníků. V této formě spoluvlastnictví není přesně určeno, komu co patří a poloviny nelze přesně určit, označit na papíře, oplotit ani ohradit. Jednoduše řečeno, každému z vlastníků patří přesně polovina ze všeho, ale fyzicky nelze majetek rozdělit na poloviny.
Inspekce nemovitosti – Inspekce nemovitostí vykonává pouze certifikovaný inspektor, který pomáhá zjistit skutečný stav nemovitosti, a to ze stavebního, technického i energetického hlediska. Využívá se především před koupí nemovitosti nebo při určení hodnoty nemovitosti (například pro dědické řízení). Současně inspektor určí výši nutných nákladů na rekonstrukci nebo opravy.
Katastr nemovitostí -Katastr nemovitostí představuje veřejný seznam se soubory údajů o nemovitých věcech (nemovitostech). V katastru najdeme soupis nemovitostí, jejich popis, geometrické ohraničení, polohu a majitele. Také zde můžeme najít zápis práv k nemovitosti.
Kolaudace – S kolaudací nemovitosti se nejčastěji setkáme při dokončení novostaveb, kdy stavební úřad ověřuje na konkrétní stavbě, zda byly dodrženy všechny parametry z projektové dokumentace. Úřad pak vydává povolení k užívání nemovitosti.
Kupní smlouva – Kupní smlouva na nemovitost slouží k převodu vlastnických práv na nemovitost z prodávajícího na kupující stranu. Musí být vyhotovena písemně a celý proces převodu vlastnických práv je dokončen až vkladem do katastru nemovitostí.
Lodžie – Mnoho lidí většinou nevidí rozdíl mezi balkonem a lodžií, i přesto se však tyto dva pojmy neshodují. Lodžie nevystupuje ven z obvodové stěny a jedná se o zastropený prostor budovy, který bývá často zasklen. Zatímco balkon vystupuje ven z obvodové zdi. Lodžie se počítá do užitné plochy, avšak do podlahové (a tím pádem i celkové) plochy jej nezahrnujeme.
Nájemní smlouva – Nájemní smlouva určuje právní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. V nájemní smlouvě jsou stanoveny podmínky nájmu včetně ceny nájemného a pomocí této smlouvy získává nájemce právo využívat daný prostor.
Návrh na vklad – Návrh na vklad je zkráceně návrh na zahájení řízení o povolení zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a jde o úkon, na základě kterého se mění vlastnictví nemovitosti. Tímto úkonem se fakticky převádí vlastnická práva z prodávající strany na kupující (nikoliv podpisem kupní smlouvy). Návrh na vklad se musí podat i v případě darovací smlouvy nebo převodu.
Návrh na vklad obsahuje informace o nemovitosti, které se změna týká a úzce souvisí s kupní (popř. darovací) smlouvou.
Notářská úschova peněz – Během prodeje nemovitosti dochází k časové prodlevě mezi uzavřením kupní smlouvy a vkladem vlastnického práva v katastru nemovitostí, díky kterému je celý proces dokončen. V tomto mezidobí musí mít prodávající jistotu, že obdrží své finance a naopak kupující musí mít záruku, že za své finance získá nemovitost a nepřijde o své peníze. K tomuto účelu lze využít služby třetí strany, mezi které patří notářská úschova. Mezi její výhody patří možnost využití služeb nezávislého notáře, který vám může pomoci i s vypracováním kupní smlouvy. Mezi nevýhody řadíme vyšší ceny v závislosti na tarifu.
Obytná plocha – Obytná plocha představuje součet ploch obytných místností v nemovitosti a vyjadřujeme ji v metrech čtverečních. Za obytnou místnost je považován prostor splňující následující podmínky: lze přímo větrat, je osvětlen přímo, určen k celoročnímu využití a jeho plocha činí minimálně 8 m2. Do obytné plochy nepočítáme sociální zařízení, šatny, schodiště a chodby nebo technické zázemí.
Pachtovní smlouva – Pachtovní smlouva se nejčastěji sepisuje kvůli zemědělské půdě a zemědělským objektům. Díky pachtovní smlouvě přenecháváme pachtýři věc k užívání a zároveň požívání, což představuje rozdíl s nájemní smlouvou. Pachtýř se dále zavazuje platit pachtovné za přenechání této věci.
PENB – Zkratka PENB představuje Průkaz energetické náročnosti budovy, který podává informace o energetické náročnosti provozu nemovitosti. V závislosti na energetickém posudku je budova zařazena do třídy A až G.
Podlahová plocha – Podlahovou plochu měříme uvnitř obvodových stěn. V této ploše nejsou zahrnuty speciální prvky jako je sklep, lodžie (ani zasklená), balkon a tak dále, jestliže se nachází mimo byt. Naopak do podlahové plochy se počítá i sociální zařízení a příslušenství bytu, předsíně, kuchyňský kout apod.
Předkupní právo – Předkupní právo vzniká velmi často při prodeji podílu nemovitosti. Prodávající je povinen přednostně nabídnout tento podíl oprávněnému (předkupníkovi) a to za stejných podmínek jako hodlá nemovitost nebo její podíl nabídnout třetí osobě. Předkupní právo oprávněný může, ale nemusí využít. Pokud se jej vzdá, nemůže již zpětně nárokovat přednost v koupi, ale musí se zařadit mezi ostatní zájemce.
Příkazní smlouva – Příkazní smlouvu nejčastěji využívá společenství vlastníků jednotek. Příkazní smlouva o obstarání správy nemovitosti zavazuje příkazce ke správě domu, pozemku nebo společných prostor, o které by se měl příkazce starat, udržovat jej a opravovat, případně zajišťovat provoz.
Provize realitní kanceláři – Jedná se o poplatek, který platí většinou majitel nemovitosti za zprostředkování prodeje nemovitosti a pomoc při hledání zájemce. Proto se také tomuto poplatku říká zprostředkovatelská provize. Většinou činí 3 až 6 % z prodejní ceny nemovitosti a její výše je vždy jasně stanovena smlouvou.
Provizní smlouva – Provizní (také zprostředkovatelská) smlouva se sepisuje mezi majitelem nemovitosti, který ji chce prodat, a realitní kanceláří. Upravuje podmínky prodeje nemovitosti a výši provize realitní kanceláře.
Rezervační smlouva – Také se můžete setkat s názvem dohoda o rezervaci nemovitosti. Slouží k ochraně všech zúčastněných stran a jejich financí. Při sepsání rezervační smlouvy bývá složena rezervační záloha kupující stranou, která se tímto zavazuje nemovitost zakoupit. Prodávající strana a realitní kancelář se zase zavazuje k tomu, že danou nemovitost nebude dále nabízet dalším zájemcům po jasně stanovenou dobu.
Rezervační záloha – Rezervační záloha známe také pod pojmem blokovací depozitum nebo rezervační poplatek. Jedná se o finanční částku, kterou zájemce o nemovitost složí jako závaznou zálohu a díky které má po určitou dobu nemovitost zarezervovanou. Vše je dále podloženo rezervační smlouvou.
Smlouva o budoucí kupní smlouvě – Smlouva o smlouvě budoucí zavazuje obě strany (prodávající i kupující) k uzavření budoucí kupní smlouvy. Jedná se tedy o předběžnou domluvu obou stran, kdy se k určitému datu zavazují sepsat smlouvu o koupi nemovitosti. Také stanovuje podmínky a případné pokuty při nedodržení tohoto závazku. Využívá se například pro developerské projekty.
Smlouva o spolupráci – Při zprostředkování prodeje se můžeme setkat se smlouvou o spolupráci, která vyjadřuje vztah mezi majitelem nemovitosti a realitním makléřem. Ve smlouvě se realitní kancelář zavazuje k vyhledávání kupující strany. Jestliže se makléři povedeme kupce najít, vzniká mu nárok na odměnu (neboli provizi). Další náležitosti jako je právní servis, administrativa nebo úschovu peněz si prodávající řeší sám.
Smlouva o výstavbě – Smlouva o výstavbě stanovuje právní vztah smluvních stran při výstavbě nových jednotek. Často se využívá například při prodeji půdního prostoru, který je určen k výstavbě nových bytů.
Smlouva o záloze – Smlouva o záloze, kterou známe spíše pod pojmem rezervační smlouva nebo dohoda o rezervaci nemovitosti. Slouží k ochraně všech zúčastněných stran a jejich financí. Při sepsání rezervační smlouvy bývá stanovena a následně složena rezervační záloha kupující stranou, která se tímto zavazuje nemovitost zakoupit. Prodávající strana a realitní kancelář se zase zavazuje k tomu, že danou nemovitost nebude dále nabízet dalším zájemcům po jasně stanovenou dobu.
Smlouva s realitní kanceláří – Jako smlouva s realitní kanceláří je označena jakákoliv smlouva, kterou s realitní kanceláří uzavíráme, ať už jako prodávající nebo kupující. Patří sem všechny typy smluv jako je: zprostředkovatelská smlouva, rezervační smlouva, smlouva o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouva či nájemní smlouva.
Společenství vlastníků jednotek – Společenství vlastníků (SV) nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) představuje označení, které se týká správy budov rozdělených na samostatné jednotky (například bytový dům a byty).
Společné jmění manželů – Do společného majetku manželů dle zákona patří majetek, který nabyl manžel nebo manželka od uzavření manželství po celou dobu trvání tohoto manželství. Nespadá sem však majetek nabytý díky darování nebo dědictví.
Spoluvlastnictví – Spoluvlastnictví je definováno jako vlastnictví dvou a více osob k jedné společné věci (v tomto případě nemovitosti). Vzniká například díky dědictví, na základě smlouvy, po rozdělení společného jmění manželů apod.
Trojstranná smlouva – Trojstranná smlouva upřesňuje právnický vztah mezi třemi stranami: kupujícím, prodávajícím a realitní kanceláří. Může se jednat například o rezervační smlouvu či smlouvu o úschově.
Úschova peněz u realitní kanceláře – Během prodeje nemovitosti dochází k časové prodlevě mezi uzavřením kupní smlouvy a vkladem vlastnického práva v katastru nemovitostí, díky kterému je celý proces dokončen. V tomto mezidobí musí mít prodávající jistotu, že obdrží své finance a naopak kupující musí mít záruku, že za své finance získá nemovitost a nepřijde o své peníze. K tomuto účelu lze využít služby třetí strany, mezi které patří úschova peněz u realitní kanceláře. Kromě nízkých nákladů se však tato varianta zdá spíše nevýhodná. Finance totiž nechrání pojistka a leží na běžném účtu kanceláře, kde mohou být zneužity. Také zde hrozí riziko exekuce a zablokování peněz.
Ústní dohoda – Smlouvu (například o zprostředkování) lze uzavřít také pouze ústně, například přes telefon nebo na schůzce. Jelikož je později obtížné dokázat náležitosti smlouvy, bývá tento typ smlouvy zneužíván, a proto doporučujeme vždy písemnou formu smlouvy.
Užitková plocha – Do užitkové plochy počítáme součet všech místností jednotky včetně vedlejších místností, které jsou užívány výhradně nájemcem bytu bez ploch domovního vybavení tedy i sklepu.
Užitná plocha – Do užitné plochy nemovitosti počítáme plochu všech místností domu: kuchyně i s příslušenstvím, ložnice, obývací pokoje, pracovny, podkroví, koupelny a toalety, chodby včetně sklepů, balkonu, půdy apod.
Vada nemovitosti – Vadou nemovitosti se stává poškození nemovitosti, které je nad rámec běžného opotřebení, stáří nemovitosti apod. a které snižuje užitné vlastnosti budovy. Jako tzv. skrytá vada nemovitosti je označena vada, která byla při předání nemovitosti známá prodávajícímu, ale zatajena kupujícímu.
Věcné břemeno – Věcná břemena stanovují právo oprávněné osoby využívat nebo mít jiný užitek z nemovitosti, kterou vlastní druhá osoba. Samotný vlastník je tedy povinen něco konat, trpět nebo se něčeho zdržet pro oprávněnou osobu. Nyní se věcná břemena rozdělují na dva typy: věcná břemena na služebnosti a reálná břemena, přitom reálná břemena zavazují vlastníka nemovitosti k aktivnímu výkonu nějaké činnosti ve prospěch oprávněného (například výměnek, povinná osoba poskytuje oprávněné osobě bydlení, ale také jí poskytne výživu nebo jinou péči).
Vlastnictví – Jako vlastnictví se v českém zákoně stanovuje právo vlastníka ke svým věcem, které se stávají jeho majetkem. Ve většině případů se také rozumí, že vlastník se svým majetkem může nakládat dle jeho představ. Dělíme jej na osobní vlastnictví, podílové vlastnictví a družstevní vlastnictví.
Výlučné vlastnictví – Výlučné vlastnictví nejčastěji řešíme v souvislosti se společným jměním manželů, jelikož se jedná o zákonnou výjimku, kdy majetek ve výlučném vlastnictvím do SJM nepatří. Jedná se o druh vlastnictví věci pouze jednou jedinou osobou.
Zákaz zcizení a zatížení – Jestliže je nemovitost zatížena jedním z těchto zákazů (zákaz zcizení nebo zákaz zatížení), nesmí být nemovitost zatížena žádným jiným věcným právem. Například tedy nelze změnit jejího vlastníka. Zákaz se vytváří na určitou dobu a využívají jej například banky při zřízení hypotečního úvěru.
Zákaz zcizení pak konkrétně znamená, že nemovitost nesmí být prodána/převedena na jiného majitele. A zákaz zatížení znamená, že nemovitost nesmí být zatížena například věcným břemenem či zástavním právem.
Zastavěná plocha – Dle zákona zastavěná plocha stavby představuje plochu ohraničenou pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Do zastavěné plochy pozemku pak počítáme součet všech zastavěných ploch na pozemku včetně garáže, altánů apod.
Zástavní právo smluvní – Zástavní právo řadíme mezi věcná práva k cizí věci a slouží k zajištění závazku (dluhu) v případě, že by dlužník nebyl schopen splácet dluh v jeho plné výši a dohodnutém čase. Zástavní právo na nemovitost často slouží bankám pro zajištění dluhu při sjednávání hypotečních úvěrů.
Zprostředkovatelská provize – Jedná se o poplatek, který platí většinou majitel nemovitosti za zprostředkování prodeje nemovitosti a pomoc při hledání zájemce. Proto se také tomuto poplatku říká provize realitní kanceláři. Většinou činí 3 až 6 % z prodejní ceny nemovitosti a její výše je vždy jasně stanovena smlouvou.
Zprostředkovatelská smlouva – Zprostředkovatelská (také provizní) smlouva se sepisuje mezi majitelem nemovitosti, který ji chce prodat, a realitní kanceláří. Upravuje podmínky prodeje nemovitosti a výši provize realitní kanceláře.
Zřízení služebnosti – V případě zřízení služebnosti je vlastník věci (movité i nemovité) povinen něco strpět nebo se něčeho zdržet ve prospěch oprávněné osoby. Daná věc jednoduše slouží i někomu jinému než pouze vlastníkovi. Liší se od reálného břemene, jelikož vlastník není povinen k aktivnímu výkonu něčeho, pouze k pasivnímu postoji.
